
Na počátku bylo ticho. Ticho sice možná léčí,ale pěkná písnička dokonce uzdravuje! To věděly - nebo určitě přinejmenším tušily - i Hana Buštíková a Dana Vlková, které se poprvé seznámily jako členky dívčího tria v koncertním programu Josefa Laufera. Pak ale Hanka odešla zpívat sóla i duety po boku Jiřího Korna a Dana pro změnu ukolébavky na mateřskou. Těžko dneska už zpětně říct, kdo měl ten nápad jako první. Když ale odstartovala 80.léta, rozhodly se Hana a Dana, že zkusí zpívat spolu. A tak vzniklo dívčí duo Kamelie. S nadsázkou lze říct, že na chlapy měly opravdu štěstí. Na ty osudové profesní tedy určitě. I bez nadsázky. Hned u startu své společné kariéry se totiž seznámily s Petrem Dvořákem a Pavlem Růžičkou, skvělými a hlavně nadanými muzikanty, kteří v té době právě založili skupinu ORM. Co píseň z jejich dílny, to osvědčený hit, a tak se Petr a Pavel stali prakticky dvorními autory Kamelií. A navíc jim k tomu v té době mohli nabídnout i zázemí špičkově technicky vybaveného nahrávacího studia. Z této spolupráce vzešlo postupně 7 alb a několik singlů, jinými slovy slušná porce hitů a velmi žádaných písniček, převážně v diskotékovém stylu. V roce 1986 Kamelie získávají za jejich prodej zlatou desku vydavatelství Supraphon. Skvěle nastartovaná spolupráce a šťastně zvolený tým přinesly brzy své šťavnaté ovoce. Písničky Kamelií se stále častěji hrály v rádiu, Hana a Dana se začaly pravidelně objevovat v zábavných televizních programech a show. Být už tenkrát u nás bulvár, nepochybně bychom z jeho titulních stran věděli o soukromí Kamelií úplně všechno. Možná by se ale nějaká pikantní zmínka našla v bulváru zahraničním. Kamelie totiž následně projely se svým koncertním programem- dnes bychom řekli turné- prakticky celou Evropu. A protože mají rády sushi, přijaly pozvání i do Japonska na World Popular Song Festival in Tokyo´83. Bohužel v Tokiu, ale stejně tak v Evropě, česky hovoří nebo aspoň rozumí málokdo, a tak Kamelie vydaly pro své zahraniční fanoušky tři speciální alba - in english, of course. Čas trhnul oponou, naštěstí i tou železnou. | ![]() | S počátkem 90.let přichází nabídka z Německa, navázat na četná vystoupení v tamních show a natočit dvě CD ve stylu country. Pochopitelně v němčině, jawohl! Všimněte si, prosím, že ho nenazývám albem posledním. Marcel Šůcha |
